Silvestrovský výšlap na Kočičák

Před akcí...

V roce 2010 bylo poměrně hodně sněhu a organizace celé akce byla dost obtížná. Přesto na řopíkem zavlála česká vlajka a přišla spousta lidí.Třetí ročník silvestrovského výšlapu

Ani tato akce nebude nijak organizovaná. Účast je naprosto dobrovolná a pokud chcete přijít, musíte s rodiči - důvodem je opět účast všech vedoucích na organizaci výšlapu.
Ale pokud přijdete, budete se moci občerstvit ve vojenském hangáru třeba čajem nebo jiným horkým posilujícím nápojem, opéct si buřt na ohni, připít si se známými v přírodě nebo se jen tak kochat zimní přírodou. Buřty si můžete přinést vlastní, ale bude je možné zakoupit i na místě, k mání budou letos i utopence nebo chleba se sádlem a cibulí. Každý účastník ještě dostane pamětní lístek, pamětní razítko a pohlednici. V prodeji tu budou i upomínkové předměty, jejichž zakoupením můžete podpořit konto Světluška a pomoci tak nevidomým lidem.
Samozřejmě bude otevřené a osvětlené i muzeum v bunkru, přístupné budou i okolní pevnůstky. Kdo bude mít zájem, může projít celou naučnou stezku kolem opevnění.
K Řopíku je ale nutné dojít mezi 12:30 a 14:30 hodinou – jen v tomto časovém rozmezí se tam budou dít věci výše popsané. Dojít můžete pěšky nebo na lyžích nebo sněžnicích (bude-li sníh), auta nechte určitě doma.

Doporučené trasy přístupu:
Od Povodí Ohře po žluté značce přes Sv. Annu k silnici na Blatno, odtud k Řopíku po červené.
Z Březenecké od převaděče po červené značce kolem Partyzánu k Řopíku
Z Jirkova po zelené značce směr Březenecká a dále stejně jako v předchozím případě.

Přijďte se za námi podívat – uděláte alespoň něco zdravého pro své tělo před silvestrovským hodokvasem – a pokud se vydaří i počasí, budete určitě nadšeni ze zimní přírody i dalekého rozhledu…

Tuto akci pořádáme spolu se členy Muzea československého opevnění z let 1936 - 1938 "Na Kočičáku".

 

... a po akci

Silvestrovské ráno tentokrát překvapilo vycházejícím sluncem v mrazivém oparu a jen pár stupni pod nulou.

Předchozího dne ale lehce pršelo a bylo vlhko, takže auta byla zamrzlá zvenku i zevnitř a dalo dost úsilí dosáhnout jejich otevření. Po 10 minutách nastartovaného motru šly otevřít všechny dveře a okna se neochotně odmrazila.
Kolem deváté jsou organizátoři před klubovnou a nakládají vše potřebné do skautského vozíku i bunkráckého pick-upu. O malé intermezzo se postaralo skautské fávo, kterému klekla baterie, ale během chvilky byla vyměněna za novou, dobitou.
Následuje hromadný výjezd na Kočičák, kde je tentokrát možné dojet až k bunkru, takže si ušetříme loňské přetahování věcí. Než fávo odjede druhé kolo, stojí už vedle bunkru vojenský stan – hangár a čile se instaluje i jeho interiér. Jen kamna jsou tentokrát otočena o 180 stupňů – počáteční obavy, že budou překážet návštěvníkům, se brzy rozplynuly, protože každý se u nich rád ohřál.
Kolem jedenácté hodiny je všechno a všichni na svém místě – jsou připraveny stoly s pamětními listy, razítka, chleby se sádlem, utopence, grog, svařák i konto Světluška. Venku se zatím otepluje a rtuť povylézá kousek nad nulu. Počasí je nádherné, sněhová pokrývka kolem 15 cm. Na pevnůstce tradičně vlaje česká vlajka. Všechno nádherně jiskří. Vzadu mezi stromy vrčí centrála, napájející osvětlení Řopíku i reproduktory ve stanu.
Ještě před dvanáctou přicházejí od Březenecké první návštěvníci. Kolem půl jedné je již stan i okolí v plném obležení, okolo ohně se tísní další zájemci o opečení buřtů. Nabízené chleby se sádlem mizí před očima – muselo se dokonce jet pro další sádlo. I svařák slavil tentokrát úspěch – nezbyla ani kapka. A když došel svařák, přišla řada na grog.
Atmosféra na Kočičáku byla velmi příjemná. Přišlo opravdu hodně lidí (odhadem ke 200) a nejhezčí bylo, že hodně z nich s námi zůstalo na místě po celou dobu. Vesele se připíjelo šampaňským a pojídaly se buřty. Zásluhu na této silné účastí mají bezesporu dva faktory – byla sobota a nebylo nutné jít do práce - a příjemné počasí bez mrazu.
Jsme rádi, že náš výšlap zaujal tolik lidí a i když se konal teprve potřetí, můžeme říci, že už se jedná o zakořeněnou tradici.
Poděkování patří členům skautského střediska i příslušníkům Muzea vojenského opevnění z let 1936 – 1938 „Na Kočičáku“, kteří výšlap zorganizovali.
Za finanční podporu přísluší dík zase Statutárnímu městu Chomutov a Severočeským dolům a.s., kteří akci v rámci projektu „Skauti občanům Chomutova“ finančně podpořili.