2. ročník "Krušnohorských šlápot"

Kail s Polívkou a vlčata na trase pochodu.V sobotu 19.9. odstartovali skauti z chomutovského střediska „Český lev“ druhý ročník pochodu Krušnohorské šlápoty. Jeho podtitulek je „Z Chomutova do Chomutova Krušnými horami“ a cílem snažení jeho organizátorů je každý rok vymyslet nové trasy a umožnit tak účastníkům poznat bližší i vzdálené okolí města „ze všech stran“.

Aby se pochodníci co nejdříve dostali do lůna přírody a nemuseli po startu zbytečně procházet městskou aglomerací, byli po vyřízení startovních formalit odváženi kyvadlovým autobusem ven - letos to bylo převážně do Boleboře, pouze trasa 30 km začínala již na okraji Jirkova. Byla připravena ještě osmikilometrová trasa, vedoucí z Jirkova jako příměstská, na tu se však nikdo nepřihlásil a v budoucích ročnících již nebude.
Start byl v chomutovském DDM od 8 do 10 hodin. Ve čtvrt na devět vyjíždí první plně obsazený autobus. V Jirkově v Jiráskově ulici vystupují jediní dva účastníci trasy 30 km a pak již stoupá přes Jindřišskou do hor. V Boleboři vyloží svůj náklad a vrací se zpět pro další várku, aby opět plně obsazený vyvezl lidi do hor. V 10 hodin jede naposled a 70 účastníků pochodu je volně rozptýleno v přírodě. Počasí je nádherné - svítí slunce a je poměrně daleký výhled.
Nejdelší trasy - 24 a 30 km - vedly z Boleboře už souběžně dále do kopců na Svahovou, pak po červené značce přes Mezihořský vrch do Zákoutí, kde bylo možné se na kontrole občerstvit - mimo jiné i pro některé neobvyklou lahůdkou - chlebem se sádlem a cibulí. Dále se šlo na Nový dům, u Starého rybníka se odbočilo na modrou a údolím potoka kolem Dieterovy štoly, přehrady Kamenička do Bezručova údolí, kterým se kolem mlýnů trasa vrátila zpět do Chomutova. Jak bylo již řečeno, 30 km absolvovali dva lidé (a pes), 24 km devět osob. Všichni si bezesporu užili na řadě míst krásné výhledy z hor a do hor.
Trasu 15 km si vybralo 10 lidí a vedla přes Orasín do Mezihoří po modré značce, zde se přešlo na zelenou a po ní přes Blatno a Bečov k 1. mlýnu a odtud zpět do cíle. Tuto trasu absolvoval i nejstarší účastník pochodu, který byl shodou okolností i nejrychlejší - v cíli byl ve 12:01.
Nejoblíbenější byla zjevně trasa 12 km, kterou šlo celkem 49 osob. První kilometry vedly souběžně s předchozí patnáctkou, v lese před Mezihořím se u lesní kontroly oddělila vlevo a vedla (jako jediná) po vlastním značení do Květnova k další kontrole u kostela Panny Marie. Tuto bezesporu krásnou stavbu si účastníci mohli prohlédnout alespoň zvenčí, pak po silnici dále a těsně před křižovatkou se silnicí do Blatna odbočila opět vlevo, aby po okraji lesa, polními cestami a loukami došla do Šerchova. Tady byla trasa navedena tak, aby se šlo kolem památného stromu - šerchovské lípy, o které dnes již málokdo ví, protože cesta k ní je poměrně skrytá. Dále po vlastním značení do Hrádečné a potom čerstvě ve stejný den otevřenou naučnou stezkou muzea čs. opevnění k Řopíku, kde právě probíhala akce „Den s vojáky“ - té se účastníci pochodu mohli též zúčastnit. Z Řopíku se sešlo po žluté značce přes Sv. Annu k Povodí Ohře a do cíle. Právě díky vlastnímu značení mohla být trasa vedena cestami (někdy spíš i necestami) naprosto zapomenutými kouty velmi hezké přírody s mnoha nádhernými výhledy a podle mínění organizátorů byla celkově nejhezčí.
Shrnuto a podtrženo: celkem účastníků bylo 70, organizátorů 10, pejsků 9, nejstaršímu účastníkovi bylo 77 let, nejmladšímu 5 let, nejvzdálenější pochodník přijel z Prahy, celkový počet nachozených kilometrů je 1014.
V cíli dostal každý diplom - včetně pejsků - a speciálně uvařenou skautskou polévku bramboračku - ta byla mimochodem vynikající a snědlo se jí 30 litrů, na pití si mohl každý dát čaj. V průběhu pochodu proběhlo také slosování všech přihlášek k pochodu, vylosovaní účastníci obdrželi ceny od našich sponzorů - těmi nejhodnotnějšími byly bezesporu spacák a vařič, dále se rozdávaly knihy a hrací karty.
Všichni včetně organizátorů byli velmi spokojeni, takže příští rok v září určitě znovu a co možná v hojnějším počtu! Budou nové trasy a půjde se zase jinudy. Poděkování patří také statutárnímu městu Chomutov, DDM Chomutov a všem sponzorům, kteří pochod finančně nebo věcně podpořili.

 

Autor: Boiler